Jak souvisí hněv maminek a jejich plný diář?

755x

Všímáte si, kdy se zlobíte? Všímáte si, kdy z vás vybublá hněv – ať už dovnitř v nějaké formě soudcování sebe sama – anebo navenek směrem k dětem? Předkládám zde zamyšlení na téma spojitosti mezi hněvem a plným „diářem“/dnem maminek.

Když jsem byla minulý týden na konstelaci u Mirky Jiráskové, zaujaly mě DVA aspekty ČASU – CHRONOS a KAIROS. Čas Chronos je čas, který dobře známe – je to čas, který organizuje náš den po hodinách a minutách. Nutí nás sledovat hodinky, včas se sbalit a odejít na schůzku, včas zaslat platbu do banky, čas, co nám umožňuje stihnout vlak! Jsme hodně zvyklí mít dny rozkouskované na malinké úseky plné úkolů. Až splněné úkoly v daných časových slotech jsou pro mnohé z nás důkazem naší hodnoty.

Čas Kairos je naopak čas bytí v přítomném okamžiku, čas, kdy se zaujetím vykonáváme činnost a necháme se unést plynutím v radosti či smutku, čas, kdy čas přestane být důležitý… Dle mých zkušeností není takový čas oceňován, ani pozitivně hodnocen ve škole/v rodinách – a máme tendenci proluku mezi schůzkami v diáři nějak rozumně využít… alespoň meditací! 🙂

Na rozdíl od dospělých – děti v KAIROSU žijí. Do věku 7 let opravdu neřeší, že spěcháte na autobus či k lékaři, že potřebujete VČAS dojet do školky či odejít z hřiště, abyste VČAS uvařily/i oběd a dítě šlo VČAS spát. Nechápou, kam se my velcí dvounožci tolik honíme, a proč stále pozorujeme mobil/hodinky, když do sebe ráno hážeme snídani. Děti si umí doslova vychutnat okamžiky ranního oblékání kalhotek na hlavu, či se zaujetím a v plné přítomnosti patlat zubní pastu po zrcadle… Děti umí tak NÁDHERNĚ PLYNOUT v bezčasí!

Kairos si s Kronosem nerozumí… ale v životě je třeba hledat rovnováhu. Naše děti jsou pro nás obrovská škola učení, škola návratu k aspektu plynoucího času, ve kterém je tak příjemné se ztratit!

Orientace na výkon, tolik typická pro dnešní dobu, je v plném rozporu obvyklé představy „dost dobré mámy“, se kterou se setkávám i u maminek, co se snaží o respektující výchovu. Máma, která se ráno nestihne umýt, nalíčit, hezky obléct, zdravě se nasnídat, vypravit děti čistě na procházku se zdravou svačinou a barefootových botách – jako kdyby byla bez hodnoty! (Minimálně si zreflektujte, co vám běhá hlavou, když jdete ven s dětmi do vaší „EKO skupiny“ a vaše děti dlabou párek v rohlíku!?)

Nedávno mi kamarádka před školní budovou našich dětí špitla do ucha, že se se mnou půjde následně na procházku – ale jestli mi nevadí, že má na sobě pyžamo… Styděla se, že si přes pyžamo jen natáhla venkovní kalhoty a že není „řádně upravená“ na setkání! Smály jsme se tomu, kam až nás Kronos dokáže dotlačit! A pochválila jsem jí za její klid v Kairosu, kdy se nenechala strhnout „očekáváním normy“ a v klidu ze situace vybruslila v pyžamu, aniž si zbytečně napresovala den!

Když se snažíme být perfektní, předkládat dítěti vše ve 100% kvalitě – jdeme často dost na sílu. A jsme ve stresu, který děti neoceňují. Obvykle nás na to, že jsme ve stresu upozorní tím, že „zlobí“. Zlobení je často připomínka: „Mami, jsi moc mimo a málo plyneš. Málo mě vnímáš. Mami, nevnímáš ani sebe… Mami? OK, tak já tě pozlobím, aby sis uvědomila, jak moc mimo jsi!“

Jeden ze základních montessori nástrojů je totiž POZOROVÁNÍ! A tušíte, kdy se pozorování daří? Kdy je úspěšné? V plynoucím Kairosu anebo výkonném Chronosu? Ano tušíte dobře – KAIROS POZOROVÁNÍ umožňuje. Moment přítomného bytí, bez očekávání a hodnocení, v plynutí a se zájmem a zaujetím, bez rušení dítěte, bez snahy mu pomoct… Pak teprve VIDÍME naše děti v jejich radosti a kráse! I v jejich frustraci a zmatku.

Kairos nám přináší ještě jeden dar – a to dar „správné reakce a odpovědi“ na to, co pozorujeme. Na kurzech se mě maminky stále ptají, co mají dělat v té a té situaci s dětmi. Snažím se vyhýbat odpovědi a pokud to jde, jedu k nim na konzultaci a děti pozoruji. Učím i maminky pozorovat jejich děti, nenechat se vtáhnout do hry okamžitou automatickou reakcí. Zůstat v klidu a pozorovat, o co dítěti jde… A učím je najít v sobě prostor na „správnou odpověď“, kterou v sobě všechny mámy mají! Kairos nám umožňuje si VYBRAT, jak budeme REAGOVAT! Kairos nám umožní vnímat dítě a sebe, všímat si, jak mi je, odkud se valí moje pocity a tělesné počitky, aniž bych zastavovala dítě (včetně lumpáren!), s cílem nechat moji reakci vzniknout. V Kairosu se nemusím SNAŽIT něco udělat SPRÁVNĚ dle montessori/jiné pedagogiky/psychologa atd. Kairos mi umožňuje se zastavit a reagovat bez stresu na výkon, protože v Kairosu stačí, že JSME.

A tak nás Kairos a děti učí zastavovat se a umožnit během dne chvíle plynutí (ne nutně celý den!), vnímat náš stres a rozdýchávat ho, nechytat se do jeho pastí. Učí nás zjemňovat se snižovat přílišné nároky na sebe.

Hněv se často objevuje výhradně v Kronosu, kdy je toho na nás moc, jsme pod časovým tlakem a dítě plyne jinam, než je potřeba. A proto říkám, že jeden z největších darů, co můžeme dát dětem a děti nám, je učit se pracovat s časem. Nepřehltit se, nastavit si rozumné množství aktivit, aby zbyl čas na plynutí.

Tohle je něco, co se můžete naučit postupně, v našich kurzech. Postupně si uvědomit, jak prostředí a nabídka aktivit pro děti, které pozorujeme, pomůže ve volbách, které děláme. Pro někoho je to možná moc filozofické – a ten bude spokojen s praktickými semináři Montessori doma a Montessori v kuchyni. Pro někoho jiného může být tento text až příliš stručný – a je nutné se pro hlubší pochopení REAGOVÁNÍ na podnět dětí zahloubat do kurzů Komunikace a emocí. A někteří z vás budete potřebovat konzultaci se mnou! Tak pojďte do toho! Těším se, Irča

Rádi bychom vám nabídli balíček všech 11 online kurzů Montessori praxe, které pokrývají vývoj dítěte od narození do 6 let včetně komunikace, nastavování hranic, začátků psaní a čtení a řešení situací, kdy se dítě vzteká a vříská, tak klikněte ZDE a dostanete nejucelenější přehled kurzů za super cenu!