Online kurz: Jak nastavovat dětem hranice?

Videozáznam semináře Irči Kubantové má zhruba 3 hodiny. K videu je k dispozici spousta doplňkových materiálů. V této upoutávce jsou podtržené, ale nedostupné, k dispozici jsou po zakoupení videobalíčku.

1. Za prvé, prezentace. Hlavní osnova semináře je tato:

1. Co předchází hranicím?
2. Hranice a děti do 10m, 18m, 3 let a 6 let
3. Co je to řád?
4. Dítě a řád
5. České pojetí řádu
6. Chaos vs. Řád
7. Rituály doma

Líbí se mi, že Irča věnuje značnou pozornost tématu jak vybudovat řád, když ho sama nemám. Irena je disciplinovaná strukturovaná osoba, já ne. Já jsem chaotik, improvizátor, snadno se nadchnu, je pro mě těžké udržovat rutiny. Ale! Naprosto jsem se ztotožnila s Montessori rolí rodiče jakožto VZORU. Děti nám všechno věří. Pokud já zvládám žít v rytmu, řádně, pohodově, prostřednictvím předvídatelných opakovaných rituálů, je to pro malé dítě ohromná pomoc, jak se vyznat v našem složitém světě. Je to důležité. Pokud je naše domácí realita přehledná, odpadají konflikty.

Další části online kurzu

2. Hranice skrze připravené prostředí

3. Senzitivní období

4. Jak rozuměla Marie Montessori poslušnosti

5. Montessori pomůcky ve věku do 3 let

6. Další tipy, zdroje, inspirace k tématu hranice a podobným souvisejícím

7. Žít znamená být ohraničen.  (Rebeca Wild)

Videoblog se souvisejícím tématem 

Porozumění smyslu připraveného prostředí je naprostý základ pro klidné soužití.

Pokud se hranice podaří vymezit připraveným prostředím, je to úplně nejlepší. Je nutné rozumět tomu, co dítě v daném věku potřebuje provádět, a prostředí musí obsahovat možnosti, JAK to provádět. Pokud je prostředí vývojově adekvátní, děti jsou spokojené, zvídavé, přiměřeně kooperativní.

Příklad

• Novorozenec potřebuje rozumnou míru vizuální stimulace - zavěšujeme nad něj zajímavé mobilní struktury.
• Lezec potřebuje spoustu bezpečného prostoru na lezení.
• Batole potřebuje rozumné množství hraček (pokoj zavalený hračkami mu neprospívá).

Součástí online balíčku je podrobný popis domácího připraveného prostředí pro děti

0-10 měsíců (tzv. nido)
10-18 měsíců
18-36 měsíců
a výhled pro starší děti

Úkol rodiče je podobný, jako úkol řidiče - předvídat 🙂

Pokud dítě něco ještě vývojově nezvládá, je mnohem jednodušší, když zodpovědnost převezmeme my. Samozřejmý příklad: Zaslepím elektrické zásuvky. Méně samozřejmý příklad: Pokud se chystáme na návštěvu k babiččce, která má na nábytku vystaveno spoustu drahého porcelánu, poprosím ji, zda jí to můžu uklidit do skříňky a před odjezdem vrátit zpět. Pokud dám dítěti k dispozici fixy, ověřím si, že se dají vyprat 🙂

Když byla Irča na AMI výcviku, vybrala si jako téma eseje Smysl připraveného prostředí, kde opět shrnuje tyto principy a taky roli dospělého v prostředí. Esej je taky součástí balíčku.

Každé dítě je originál a zapínají se mu si různé touhy k procvičování těla a mysli v různém pořadí. Takže nejlepší je prostě sledovat svoje dítě a všímat si, jaké impulsy mu jeho organismus opakovaně dává - lozit, strkat, válet se, … vyptávat se, zkoumat písmena, .. zpochybňovat rodiče, odstěhovat se 🙂

Přece jenom však většina rodičů se ptá, jaká senzitivní období už jiní rodiče vypozorovali a kdy je zhruba čekat. Dáváme k dispozici podrobný seznam pro děti 0-6 let a slavný “dlouhý obrázek” psychomotorického vývoje 0-3 roky (viz níže, rozklikněte si). Uvedený věk je nutné brát orientačně. Podstata Montessori je následovat dítě. Osvobodit se od tlaku “tabulek”, tj. už by mělo … pást koníky, .. říkat ř, .. zdravit paní pošťačku. Každé dítě je opravdu originál.

Tady je plná verze “dlouhého obrázku” s časovou osou a typickými pomůckami.

Pokud dítě vývojově dozraje k určitému tématu (např. chce zkoumat malé otvory), je tím fascinováno a bude to zkoušet dělat, i pokud mu v tom budete nejrůzněji bránit. Je to jeho úkol. Jeho psychika mu vysílá “hlad” po zkoumání malých otvorů. Pokud tomuto rodič nerozumí, může určité zvláštní chování chápat jako “vrtoch”, který je potřeba zarazit. Dítě se například může opakovaně plazit po zemi, sbírat drobky a ochutnávat je. Malé dítě nechápe vaše hygienické souvislosti. Má citlivé období na zkoumání něčeho. Pokud zrovna taková fascinace - senzitivní fáze - probíhá, jediné rozumné řešení je mu to -nějak- (bezpečně a pro vás přijatelně) umožnit. Nedovolím sbírat a ochutnávat nedopalky v parku. Vymyslím něco pro mne přijatelného 🙂

Jak ještě souvisí senzitivní období a hranice: Pracovat na svém aktuálním vývojovém úkolu je pro každého člověka hluboce vnitřně uspokojující. Ať už je to roční dítě stavějící věž, nebo nevěsta chystající si svatbu. Být v souladu se svou životní etapou je velice vyživující. Dítě, které může naplňovat svoje potřeby, má v jiných oblastech více energie a ochoty respektovat hranice, které určujete vy například kvůli svému pohodlí (svým potřebám). Je dobře “vyhrané” a tak může “bez vzteku, v klidu, odejít z hřiště domů”. Jít dětem vstříc v jejich senzitivních obdobích se tedy velice vyplatí.

Kapitola z knihy Výchova pro nový svět. Bylo pro nás velmi obohacující si ji přečíst a zapřemýšlet si o tom; místy to působí až neuvěřitelně.

“...V mém prvním Domě dětí pocházely všechny děti ze stejného nájemného domu. Mezi jinými nevěřícími byl i ambasador z Argentinské republiky, který se zrovna ocitl v Římě.

Chtěl školku vidět na vlastní oči a přijít bez předchozího oznámení, tak abychom před jeho návštěvou nemohli podniknout žádné přípravy. Svůj záměr sdělil dceři italského premiéra, která slíbila, že jej doprovodí a že školku nebude varovat. Zapomněli však, že byl čtvrtek, prázdniny v italských školkách, takže školka byla zavřená; ale jeden malý chlapec k nim přišel a zeptal se, jestli si něco přejí. Byly mu čtyři roky a chudé děti tohoto věku obvykle dobrovolně nemluví s bohatými cizinci; přesto byl tento hoch ve svých způsobech docela přirozený, a když se dozvěděl, že ambasador a jeho doprovod chtěli vidět školku a nesmírně litovali, že byla zavřená, řekl: „Ale to nevadí! Vrátný má klíč a všechny děti bydlí tady, tak je můžu zavolat.“ K úžasu návštěvníků byly všechny děti velmi ochotné a pracovaly s nadšením a úplnou nepřítomností nepořádku, i přesto, že učitelka nebyla přítomna. Ambasador prohlásil, že žádný případ by nemohl být prokázán přesvědčivěji a stal se z něj pevný zastánce metody….” (ukázka z kapitoly)

Klasické montessori pomůcky jsou mnoha lety a tisícovkami dětí prověřené, reagují na typické zkoumací a zkoušecí potřeby malých dětí. Obvykle se dělí na pomůcky pro nejmenší, pro praktický život a smyslovou výchovu. Součástí online balíčku jsou okomentované prokliky na weby

• katalog hraček ve špičkové kvalitě
• různé levnější varianty, dostupné v ČR
• a blogy s tipy rozdělenými podle věkových období

Většina rodin k tomu přistupuje tak, že něco koupí nové, něco v bazaru, něco se vyzkouší na dílniččce a něco vyrobí máma nebo táta nebo rodič se starším sourozencem. Pomůcky jsou krásné a všichni máme hraní s nimi rádi 🙂 Ale není to podstata Montessori metody.

Nemusíte se bát, že bez rozpočtu v řádu desetitisíců o něco zásadního přijdete.

Tip:  jak člověk postupně pochopí, jaké znaky má dobrá Montessori pomůcka, začne vidět příležitosti k nákupu leckde. Irča i já chodíme rády lovit do IKEA. Proto jsme pro vás připravily IKEA Montessori nákupní seznam v samostatném článku.

Přemítání o dětském vývoji je pro nás obě důležitá záliba. Čteme, koukáme na videa, debatujeme. Když nás něco obzvlášť zaujme, máme touhu se podělit. Do tohoto  online balíčku Irča připravila prokliky na Jana Svobodu, Kateřinu Lachmanovou, Václava Mertina, Pavlu Kouckou, Jana Bílého. Prokliky jsou zde.

Obzvlášť přínosný se jí jeví Marek Herman. Zapsala pro vás záznam jeho přednášky v Brně.

Karty Cesta k sobě Lucie Ernstové, ze kterých je karta na slajdu výše.

A úplně poslední tip je ode mne (Mirka). Je to kapitola z knížky Rebecy Wildové Svoboda a hranice, láska a respekt. To je knížka, která mě ohledně tématu hranic nejvíce ovlivnila. Většina lidí má hranice asi jasné z vlastní výchovy a během rodičovství se učí, jak děti nedusit, jak je zbytečně neomezovat. Já jsem opačný případ: chaotik, člověk okamžiku. S hranicemi, pravidly, řádem mám celý život problém, všechno mi hned připadá jako fašismus 🙂 , pořád nějak rebeluju. A tuto pozici - rodiče, který se bojí, zda hranice nejsou příliš omezující, příliš překážející kreativitě a plynutí, Wildová zná velmi dobře. Měla v Ekvádoru svobodnou / Montessori školu a její reflexe jdou opravdu do hloubky. Pro mne jsou její vysvětlení a obrazy velmi přínosné. Tak jsem pro vás připravila kapitolu Žít znamená být ohraničen. Další ukázky z knihy jsou případně na webu nakladatele. (Dharmagaia vydává skvělé, “pokročilé” knihy ohledně rodičovství.)